Dýně obecně

MUŠKÁTOVÁ DÝNĚ
Vždy půvabná, kolem šesti kilogramů vážící dýně, která vám dopřeje kuchařskou zábavu na dobrý týden a deset jídel. Má opravdu sytě oranžovou dužinu a slupka může být zbarvená od zelené až po oranžově hnědou. Dovolí vám využití nasladko i naslano, což je dobře, protože u téhle krásky se každý recept hodí. Já s ní často zapomínám, že tvorba jídelního menu má své zásady, mezi které patří neopakování stejné suroviny ve více chodech. Když je doma nakrojená muškátová dýně, přestávají tyhle požadavky platit.
MÁSLOVÁ DÝNĚ
Tvarem připomíná hrušku a barva slupky časo vypadá, jako kdyby ji někdo trochu šmrncnul bělobou. Dužina však má nejen výraznější barvu, ale ze všech dýní asi i nejvýraznější chuť. Tepelnou úpravou v ní probudíte jemné, máslovo-oříškové tóny, především když ji upečete. Po upečení ji klidně můžete ještě rozmixovat do polévky nebo do koláče, dvě tepelné úpravy za sebou v pohodě snese.
HOKAIDO DÝNĚ
Na tuhle dýni se zaměřte, pokud vás nebaví čištění dýní od slupek. Hokaido se neloupe se a používá se i se slupkou, protože jako jediná má takovou slupku, která teplem změkne. Já ji strouhám do bramboráků, kterým familiérně říkám dýňáky a které nikdy nestihnu vyfotit.
ŠPAGETOVÁ DÝNĚ
Nemám ji tu vyfocenou a moc ji nepoužívám, ale to neznamená, že vám nepřinese spoustu legrace. Je žlutá, oválná, protáhlá a dostala své jméno podle špagetových vláken, na která se dužina po upečení nebo uvaření rozpadne. Není tolik sladká jako jiné druhy dýní, a tak se klidně můžete tvářit, že ten vnitřek jsou opravdové špagety, přelévat je rajčatovými omáčkami a sypat strouhaným sýrem.
Než začnete vařit z dýně
Po nákupu nebo sběru nechte dýně nejméně 14 dní odpočívat, případně i sebe, pokud jste s sebou táhli nějaký těžší kousek. Odpočinkem se zlepší chuťové i výživné vlastnosti dýně přeměnou části škrobů na cukry. V temnu a suchu vydrží neporušené dýně klidně i půl roku. V teple bude trochu vysychat slupka a bude se vám pak dýně hůř loupat, ale přežít by taky měla docela dlouho.
Nezapomeňte, že kromě dužiny skrývá dýně ještě jedno sladké tajemství: semínka. I když je zrovna do receptu nepotřebujete, nevyhazujte je. Oberte je od střapatých vláken, opláchněte na cedníku a nechte oschnout. Pak je můžete upražit na trošce oleje na pánvi, osolit, případně i okořenit a pochutnat si na nich jindy. Ať už jimi posypete salát, polévku či domácí pečivo, anebo si je v misce donesete před televizní obrazovku.
Dýňové recepty ve dvou kategoriích
Já sama si soukromě rozlišuju dýňové recepty na dva typy. Za prvé na ty, kde je potřeba dýni nejdřív podusit a rozmixovat na pyré, které se pak použije jako polotovar do dalšího vaření. A pak je další spousta receptů, kde nemusíte s dýní vůbec nic udělat, protože se dýně používá do receptu syrová a počítá se s tím, že v průběhu vaření změkne. Ve stejném duchu vám přináším následující dýňovou inspiraci.
1. Recepty z dýně,
kde je třeba dýňové pyré
Pyré ze všech nejdýňovatější uvaříte z dýně máslové. Tahle malá hruškovitá věc s tak tvrdou kůrou, že by se za ni nemusel stydět ani dvoutýdenní chléb, vám poskytne skvostné pyré s jemnou konzistencí a máslově oříškovou chutí. Kdybyste tohle pyré teď rozdělili do misek a ozdobili lžičkou kysané smetany, máte parádní dezert k baboletní večeři.
Pyré uvaříte takhle:
Jednu máslovou dýni překrojte na osminky, z každé odstraňte vnitřní roztřepenou část dužiny se semínky a malým nožíkem odkrájejte tuhou slupku. Kousky dýně omyjte, nakrájejte na kousky velké asi dva centimetry, nasypte je do kastrůlku a podlijte čtyřmi lžícemi vody. Osolte špetkou soli a zakryjte duste na mírném ohni 20 minut doměkka. Nakonec lehce rozmačkejte vidličkou a nechte vychladnout, případně též můžete dýni rozmixovat nebo protlačit lisem na brambory.
Tohle pyré využijete nejen jako přísadu do pečení, nejen jako samostatný dezert, jak bylo naznačeno, ale klidně ho upotřebte jako polotovar do omáčky k masu, k výrobě krémového italského risotta nebo jako přísadu do zapékaných lasagní.
MÁSLO Z PEČENÉ DÝNĚ
Nenechte se zmýlit názvem, v zahraničí se běžně používá slovo máslo ve spojení s dušenou, rozmixovanou a odpařením přebytečné vody zahuštěnou zeleninovou pomazánkou. V tomto receptu jsem máslu přece jen zůstala trochu blíž. Dýni nejdřív upečete a rozmixujete, potom přidáním trochy skutečného másla za asistence tyčového mixéru vyrobíte hebkou krásku o razanci arašídového másla. A víte, jak to s ním je – buď ho milujete, nebo nenávidíte. Nic mezi tím už není.
Na velkou misku pomazánky:
1 máslová dýně
1 lžíce olivového oleje
velká špetka soli
8 lžic másla
1. Troubu předehřejte na 200 stupňů. Dýni podélně přepulte a lžící vyškrábnětě měkkou dužinu se semínky. Obě poloviny dýně vtěstnejte do malého pekáčku řeznou stranou nahoru. Nožem nařízněte povrch dužiny křížem krážem, potřete olivovým olejem a osolte. Vložte do horké trouby a pečte 40 minut. Poté zmírněte teplotu na 170 stupňů a dopékejte ještě 20-30 minut, až dužina zcela změkne – poznáte to při vpíchnutí ostrým nožíkem podobně, jako zkoušíte uvaření brambor.
2. Horkou upečenou dužinu lžící vyjměte ze slupky a vhoďte do vysoké, úzké nádobky, vhodné pro tyčový mixér. Veškerou dužinu ještě zatepla rozmixujte nahrubo. Přidejte máslo a pokračujte v práci s mixérem, dokud vše nerozmixujete zcela dohladka. Hotové pyré osolte podle chuti, přendejte do zavírací sklenice a nechte vychladnout. Poté uzavřete a skladujte krátce v lednici. Hodí se nejen na opečený toust, ale báječně chutná v semínkových houskách, společně s čerstvým krémovým sýrem a křupavými listy salátu.
DÝŇOVÉ NOKY
Jelikož dýně se v kuchyni tak trochu chová jako brambory, sluší jí také úprava v podobě noků. Podávat je můžete nejen jako přílohu, ale také v samostatné úpravě jako hlavní těstovinový chod. Třeba se slaninou a parmazánem, jako v tomto receptu. Přidejte vajíčko a dostanete noky ve verzi carbonara.
Pro 3-4 osoby:
500 g očištěných brambor (tj. asi 5 středně velkých)
500 g očištěné máslové dýně
150 g polohrubé mouky
150 g hladké mouky
1 vejce
lžička soli
špetka muškátového oříšku
k podávání:
150 g slaniny
strouhaný parmazán
1. Oloupané a nakrájené brambory nechte uvařit doměkka. Zvlášť uvařte i dýni. Obojí slijte a nechte dobře vychladnout, nejlépe přes noc.
2. Větší hrnec naplňte vodou, osolte a začněte zahřívat, aby voda přišla k varu dříve, než dokončíte noky.
3. Brambory a dýni prolisujte lisem na brambory nebo nastrouhejte na jemném struhadle. S ostatními surovinami smíchejte na jemné, nelepivé těsto. Pokud se lepí příliš, přidejte více hladké mouky. Pracujte rychle a zbytečně přípravu těsta neprodlužujte, jinak povolí.
4. Vypracované těsto rozdělte na čtvrtiny, každou vyválejte na váleček silný asi jako palec a nakrájejte na centimetr široké špalíčky. Lehce je poprašte moukou, aby se k sobě neslepily. Na speciálním dřevěném prkénku můžete vytlačit drobné rýhy, anebo letmo narýhujte nočky vidličkou, anebo nic z toho nemusíte dělat. Všechny noky najednou pak vhoďte do vroucí vody a po chvíli promíchejte, abyste je odlepili ode dna. Jakmile vyplavou, vařte už jen minutu, pak je ihned děrovanou lžící nebo cedníkem vylovte.
5. Zatímco se noky vaří, nakrájejte slaninu a zvolna ji ve velké pánvi osmahněte dozlatova. Uvařené a scezené noky vhoďte do pánve ke slanině a ještě zprudka půl minuty až minutu orestujte. Rozdělte na nahřáté talíře a posypte strouhaným